[ tisk ]

Titulní strana : Obec Lány : Historie : Tvrz Sobín

Tvrz Sobín

Také: Hrad Sobín, Tvrz Sovín, Starý zámek.

Hradiště při okraji zalesněného svahu u Vašírova, východně od rynholeckého dvora. Pochází ze 13. století, ale není o něm žádných písemných památek - může být tedy i starší. A.Sedláček jej nazývá "Sobín". Rozsáhlé opevnění - obdélníkové valy a příkopy.

Co uvádí Knihovnický systém Středočeské vědecké knihovny v Kladně?

Necelé 2 km jižně od obce Rynholec, na zalesněné vyvýšenině zvané Starý zámek. - Větší opevněná tvrz nebo menší hrádek zde stával patrně až v 15. stol. Jeho trvání nebylo dlouhé, v písemných pramenech není zmiňován.
Založení hradu (okolo r. 1330 za vladyky Dětřicha ze Skuhrova, držitele Rynholce) a jeho napojení na Rynholec není pravděpodobné. Spíše než o strážní tvrz se jedná o samostatnou opevněnou hospodářskou jednotku. Podle místní pověsti vedla ze Sobína podzemní chodba do sousední obce Vašírov k hlásce zvané Sobínek. Historik August Sedláček uvádí, že podle pověsti byl Sobín sídlem loupeživých rytířů, kteří zde měli velkou knihovnu, z níž pochází i stochovský misál (církevní kniha). Sobín původně nazýván Sovín jako protějšek ke tvrzi Holubín (stávala nad stochovským dvorem). -
Dnes pouze pahorek s poměrně rozsáhlým středověkým tvrzištěm (hradištěm) s mohutným obdélníkovitým opevněním s valy, znatelnými ze tří stran, a s příkopy, dnes převážně zanesenými. Západní strana navazuje na pole, z něhož je na lokalitu volný přístup. V blízkosti severního valu dnes zbytky obdélníkové hlásky. Ještě na počátku 20. stol. byly uprostřed tvrziště znatelné základy hlavní budovy o rozměrech 14 x 7,5 m, k severnímu rohu budovy připojena kulatá věž, vedle ní třímetrový vchod. Západně, vedle pozůstatků zbořených sklepů, stávala druhá budova, za jižním příkopem okrouhlá hláska. Nádvoří uzavřeno 1,3 m silnou zdí, za ní 3-4 m vysoký násep. Na severní straně čtvercová hláska. -
Koncem 19. stol. na tvrzišti laicky vykopány kamenné veřeje, bronzový škorpion a mosazný křížek (vše dnes v městském muzeu v Novém Strašecí), odborný archeologický průzkum zde však ještě neproběhl.

Co píše o Sobínu F. Velc v soupisu historických památek z roku 1904?

Heber, Burgen VII. 69. -- Sedláček, Hrady VIII. 154.

Na pokraji jižního srázu, sklánějícího se do údolí Vašírovského, a východně od poplužního dvora Rynholeckého založeno bylo v obdélníku rozsáhlé hradiště, se tří stran hlubokými příkopy a náspy obehnané; rozloženo jest na čís. parc. 1958/5 a lid zove místo to (ač ne prý dávno) »Starý zámek«. Dříve nazýváno bylo hradiště jen Sobínem, jak i Sedláček jej zove. Samota »Sobín« u Vašírova, která vlastně samotou není, neb těsně souvisí se vsí Vašírovem, katastrem však jako i hradiště do Rynholce náleží, tvořila až do nedávna dvě čís. parc., 8a) a 8b), a podržela po zaniknutí tvrze sama toto jméno.

O tvrzi samotné není nic historického známo. Pověst dí, že zde bylo sídlo lupičské a že tu chována byla vzácná kniha z kostela Stochovského; dále, že se tvrz vlastně původně Sovín jmenovala, jako protějšek ku neznámé jinak tvrzi Holubínu na protějším táhlém návrší, kde se posud rovině nad dvorem Stochovským tak říká.

Celé prostranství porostlé jest travou a křovinami. Zdiva již tu není, ale při bedlivém ohledání lze konstatovati základy hlavní budovy a hradební zeď. Odbélníková budova, 14 x 7.50 m veliká, jejíž severozápadní roh tvořil střed kulaté věže, vedle níž byl třímetrový vchod, stála uprostřed hradiště. Od ní dále k západu nalézá se propadlina 10 x 25 m veliká, ze zbořených sklepů povstalá, nad níž zdvihala se druhá budova. K ochraně jí sloužila okrouhlá hláska, za příkopem jižním založená, jedva nyní v základech svých znatelna. Zmíněné budovy, s velikým nádvořím okolo, uzavřeny byly zdí 1.30 m silnou. Za zdí vykopán byl se tří stran - západní vyjímaje - hluboký příkop, 16 - 18 m široký, za nímž souběžně násep 10 m široký a 3 - 4 m vysoký. Vzdor tomu, že na straně severní jest stráň příkrá a vysoká, zabíhá příkop přece do polovice hradiště, kde na konci jeho stávala jakási věž či hlídka čtvercového půdorysu; k tomu ještě roh severozápadní vykazuje na pokraji srázu kus zdiva s náspem.

Nejméně opevněna byla strana západní, rovina, souvisící ve stejné výši s hradištěm. Zda-li tu snad později terrain při zakládání pole změněn byl, není známo; jen ohradní zeď jest patrna, přerušena jsouc uprostřed vjezdem.

Před léty vykopali zde kamenné veřeje; jeden lesník nalezl zde z bronzu litého škorpióna, a pasák dvojramenný plochý křížek mosazný, nyní v městském muzeu Novostrašeckém uschovaný.

O dvou lípách (Tomáš Bednařík: Pověsti a příběhy z Novostrašecka)

U cesty, která vede od lánského hřbitova k Rynholci, nedaleko místa, kde se říká Na Starém zámku, stojí dvě mohutné lípy. Zjara voní do daleka a v létě skýtají příjemný chládek. Málokdo už ví, proč zde byly vysazeny ...

Tuchlovický vladyka měl dvě hezké a milé dcery - Marii a Martu. Brzy se o ně začali ucházet nápadníci z blízkého i širokého kraje. Marie se rozhodla pro statného rytíře z tvrze Sobína, které stávala na návrší, jemuž se dodnes říká Na Starém zámku. Marta si zvolila rytíře z Holubína, který sídlil ve tvrzi na protější stráni nedaleko Stochova. Otec jim vystrojil společnou svatební hostinu a po skončení několikadenního hodokvasu se mladí manželé konečně odebrali do svých domovů.

Marie však dlouho šťastná nebyla. Brzy zjistila, že jeí muž je prchlivý, panovačný, hrubé povahy, který s potěšením týrá své poddané. Marně mu domlouvala, marně za ně prosila. Jen se jejím prosbám vysmíval, a když se proti němu lidé bouřili, krutě je trestal.

Jinak tomu bylo na Holubíně. martin manžel byl vlídný, ke každému laskavý a Marta s ním byla šťastná. Poddaní jej měli rádi a on často bral v ochranu pronásledované nešťastníky ze sousedního panství. Tím si sšak znepřátelil svého švagra.

Jednou o žních se stalo, že poddaní z Holubína pracovali na poli, které sousedilo s pozemkem rytíře ze Sobína. Tu se najednou přihnali jeho lidé, všechny je pochytali, obvinili je, že porušili hranice panství a odvlekli je na Sobín, kde je uvrhli do vězení.

Mírný vladyka z Holubína se nad tímto švagrovým činem velice zarmoutil. Požádal Martu, aby se vydala na Sobín a pokusila se záležitost nějak smířlivě vyřešit. Ta se však záhy vrátila se slzami v očích. Švagr ji ani nepustil dovnitř, nedovolil jí promluvit se sestrou a jejímu muži vzkázal, že lidé z Holubína budou ve vězení tak dlouho, dokud se mu nezachce je propustit na svobodu. Marii pak prchlivý rytíř zakázal se s její sestrou stýkat. Přemýšlel tedy vladyka z Holubína dál, jak by své lidi ze Sobína vysvobodil.

Příležitost se mu naskytla za několik dní. Sobínský pán si sezval velkou společnost a chystal se na lov. Jakmile lovci opustili tvrz, přispěchal vladyka z Holubína a vězně osvobodil. Lov se vydařil. Rozjařená společnost se vrátila s bohatým úlovkem. Když se rytíř ze Sobína dozvěděl o osvobození věznů, v návalu zlosti poslal ke švagrovi rychlého posla s výzvou, aby se přichystal na souboj. Jednou provždy si to s ním vyřídí bambitkami. Marně ho přátelé uklidňovali, marně ho Marie prosila, aby od souboje ustoupil. Rytíř toužil jen prohnat švagrovi hlavu kulí.

A tak se nad ránem sešli v místech, kde nyní stojí dvě krásné lípy. Namířili na sebe bambitky a na pokyn sekundanta vystřelili. Oba naráz. Mířili dobře a kule si našly svůj cíl. Rytíř z holubína padl k zemi s prostřelenou hlavou, jeho švagr ze Sobína s prostřeleným srdcem. Marie a Marta se staly náhle vdovami. Na místě, kde jejich mužové vydechli naposledy, vysadily dvě lipky. Dávno zanikly obě tvrze, jen tráva a křoviny kryjí jejich rozvaliny. Lípy tu však stojí dosud, objímají se větvemi, navzájem se podpírají, a když jsou v květu, omamná vůně se line po celém kraji. Jako by pocestnému, který se v jejich stínu zastaví k odpočinku, chtěly říct, že na světě má vládnout jen láska a přátelství.

Tomáš Durdík: Hrad Sobín

zatím neznáme, ale pokusíme se získat

Jan Černý: Sobín aneb Starý zámek u Rynholce

Na osobních stránkách historika Jana Černého naleznete nový komentář včetně fotografií lokality

Jaromír Doležal: pravděpodobná podoba tvrze

Architekt Jaromír Doležal zpracovával historickou podobu a rozvoj lánského statku. Podobně zrekonstruoval i pravděpodobnou podobu tvrze. Popis a kresby doplníme

Otázky

• Proč se Sobínu říká Starý zámek? Nabízí se i možná odpověď a souvislost se vznikem "nového" lánského zámku.
• Kde leží protější Holubín?
• Podzemní chodby?
• Význam hradů a jejich obyvatelé?
• Pomohl by důkladný archeologický průzkum lokality a má smysl o něj usilovat?

• Velc Ferdinand: Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu slánském, Praha 1904, s. 318-319
• Okolí Prahy západ. 1. vyd. Praha : Olympia, 1990, s. 332
• Šafránek Břevnovský, Josef M.: Soupis hradů, letohrádků, paláců, tvrzí a zámků v Českých zemích. 2. vyd. Díl 5. Praha : Evans, 1996, s. 46
• Bednařík, Tomáš: Historické památky Rakovnicka. 1. vyd. Rakovník : Raport, 1997, s. 94
• Durdík, Tomáš: Hrad Sobín. Věstník Muzejního spolku královského města Rakovníka a okresu rakovnického, 2004, roč. 42, s. 17-22
• Durdík, Tomáš: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha 2000, s. 509
• Bednařík, Tomáš: Pověsti a příběhy z Novostrašecka. Vydalo město Nové Strašecí 2004, s. 126
• Vodvářka, Václav: Lány a okolí ve světle místních a pomístních jmen. Rakovník 2006, s. 34–35. Pověst o dvou lípách byla prvně publikována ve Vlastivědném sborníku školního okresu slánského 17, 1939–1940, s. 36–37